Zpět k Rodymu. No jak toto zvládnout? No je to asi jako nadšené dítě, které se těší na dětské hřiště za svýma kamarádama a bylo by nebezpečné, kdyby v tom nadšení se zapomnělo rozhlédnout na přechodu, strhlo maminku ze schodů apod. Tak jak to řešíme u dětí, toto budeme řešit stejně i u Rodyho. Tedy poslušnost a výchova. Stejně jako dítě se musí naučit jít v klidu za ruku za kamarády, dokud maminka nesvolí, tak stejné dovednosti se musí naučit i Rody.
Protože to, že Rody má rád psy, je přeci správně. To, že psi spustí tak silnou emoční reakci a následně nežádoucí chování je špatně. Jedná se tedy o rovnici: Podnět (jiný pes) > emoce (nadšení) > chování (nežádoucí vyrážení, štěkání, apod.). To, co zde musíme změnit není, že se budu vyhýbat psům (vyhýbat se podnětům) a ani měnit emoci (to, že miluji psy takovým způsobem je i vzhledem k historii opodstatněné), ale co mohu měnit je, aby reakce byla adekvátní a kontrolovaná. Tím zároveň se bude snižovat síla emoce.
Toto je i důvod, proč správná diagnostika toho, proč je pes „reaktivní“ je klíčová. Protože na základě této informace se postup toho, co budu měnit v dané rovnici mění. Pro příklad: Pokud by se jednalo o strach, tak je důležité měnit emoci (strach), která zapříčiňuje nežádoucí chování. Podnět pes musí tedy spouštět jinou reakci než strach, v případě introvertního typu psa – neutrální, v případě extrovertního typu psa – nadšení, ale jak už víme od Rodyho kontrolované.
U Rodyho musíme tedy změnit chování na danou emoci. Tady je však první kámen úrazu mnoha majitelů, Rodyho nevyjímaje. Rody takovou poslušnost nemá, respektive nemá poslušnost, při které by byl ovladatelný v tomto rauši. No nevadí, na tuto úroveň poslušnosti se prostě musíme s Rodym dostat. Abychom naučené a pro Rodyho později srozumitelné cviky poslušnosti použili k tomu, abychom mohli psa edukovat a vychovávat, jak se správně chovat v blízkosti psů.
Předpodmínit tedy špatný zlozvyk na námi žádoucí správný návyk.
Abychom se mohli dostat na tuto úroveň poslušnosti, tak kynologická edukace musí být vyšší úrovně. Protože ovládat psa v jednoduchých situacích, kdy je to pro něj snadné a chce poslechnout a tak získat odměnu, je snadné a vlastně k tomu moc vědět kynologicky nepotřebujete, to půjde samo.
Ale naučit psa poslechnout povel v situaci, kdy poslechnout nechce, protože v této situaci má dlouhou historií zlozvyků a žádná odměna na světě za to nestojí, to je jiná úroveň. A poslechnout tak, aby to bylo srozumitelné a fér.
První s čím jsme s Rodym začali byla práce na motivaci. Tedy dostat se do bodu, kdy pes sám chce trénovat ve středně těžkém prostředí. Toto je motivační trénink. Nemá cenu vůbec začínat výcvik psa se psem, který nechce spolupracovat nebo možná tak doma v garáži. A nezapomeňte uplácení a přesvědčování psa k výcviku není motivace. Takto slabá motivace psa je k ničemu. První motivace poté výcvik.
Po dokončené motivační fázi začíná fáze, kdy pes již s námi spolupracovat chce, tak ho můžeme začít učit základní cviky poslušnosti. Přivolání, chůze u nohy (provozní), sedni, lehni a zůstaň. Základní baterie cviků pro běžného majitele psa. Metodika byla u tohoto psa zvolená lákáním. Tedy pes nás tlačí, abychom si sáhli do kapsy a psa lákali. S takovou to motivací je velmi snadné naučit psa pomocí lákání motoriku cviků, dostat tyto cviky pod povel a odstranit lákání (bavíme se o cca 1-2 týdnu pro všechny cviky).
